domovská stránka otevrete.cz
O projektu Kontakt English/FOIANet    
domovská stránka infoliga.cz
Metoda hodnocení

Tato metodika popisuje postup, jak má vkladatel údajů hodnotit informační obsah webové stránky úřadu samosprávy pro projekt INFOLIGFA. Popisuje jak celkový přístup k hodnocení informací a dokumentů, tak i některé typické zvláštní situace.

1.        Obecné:

 

Základním kritériem pro hodnocení je preventivní (kontrolní, protikorupční) působení zveřejněných informací. Tím se pro tento účel míní, zda informace poskytnuté na webu významně snižují prostor pro utajení některých postupů, informací, rozhodnutí, jejichž zveřejnění by mohlo pro vedení úřadu představovat nepříjemnosti ať z hlediska soukromých zájmů (střet zájmů, korupce), anebo politických (prozrazení a kritika chybného rozhodnutí).

 

Kriteriem tedy není šíře informací o celkovém společenském dění v lokalitě, ani estetické působení, ani technologické zajištění webu.

 

Předmětem hodnocení nejsou (až na nepatrné výjimky) povinně zveřejňované informace (/např. dle § 5 zák. č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím). Předpokládá se, že to, co úřady musejí zveřejnit povinně, jistě zveřejňují. Hodnocení se zaměřuje na NADSTANDARDNÍ informace, z hlediska zákona nepovinné.

 

Hodnocení zohledňuje specifičnost moderních elektronických komunikací, v nichž srovnatelnou či vyšší roli než zatajení informace (kvalitativní selekce) může hrát zastření informace jejím utopením v množství jiných informací (kvantitativní selekce). Klade proto důraz na snadnost, srozumitelnost a přímočarost přístupu k informacím.

2.         Princip bodování

V zásadě se vkládají jen hodnoty ANO / NE, vyjádřené čísly 1 a 0. Výjimečně lze vložit i částečnou hodnotu  (pouze ve sloupci A – viz dále).

 

Vyplňují se jen položky v silně orámovaných rámečcích bílé barvy. Podle logiky věci k některým položkám nejsou některé sloupce využity. V několika případech jsou k některým položkám sloupce využity jinak, než je uvedeno v jejich záhlaví. To je vždy vyznačeno v příslušném místě odlišnou barvou rámečku a zvýrazněno odlišnou plochou okolních buněk.

2.1        Tři úrovně obsažnosti dokumentu

Vychází se z toho, že každá věc (rozhodnutí) je charakterizovatelná těmito parametry:

 

a) typ dokumentu či informace

b) kdo

c) co

d) komu

e) za kolik (objem veřejných prostředků)

f) za jakých dalších podmínek (výhody, závazky)

g) proč (odůvodnění)

 

 Každý dokument či požadovaná informace se hodnotí ve třech úrovních obsažnosti.

  1. Existence – hodnotí se, zda požadovaný dokument na webu vůbec existuje, bez ohledu na to, zda srozumitelně obsahuje jádro věci a podstatný rozsah věci (viz dále). Krajní případy jsou: na webu stejnojmenný dokument existuje, ale je prázdný (např. existuje rubrika Usnesení zastupitelstva, ale je prázdná, anebo existují dokumenty nazvané „Usnesení zastupitelstva“, ale obsahují jen datum konání zastupitelstva, anebo se zdá, že dokumenty na webu jsou, ale hodnotiteli se nepodaří je pomocí internetu při běžném programovém vybavení přečíst (hodnocení nemůže řešit, zda jde o technický problém, anebo nepřítomnost dokumentu). V těchto případech se vkládá hodnocení NE (0). Pokud dokument na webu existuje byť v jinak neobsažné podobě (neposkytne občanovi skoro žádnou reálnou informaci, jde jen o „zastírací“ dokument, jde jen o odkaz na nepřístupné přílohy, v nichž teprve je reálná informace atd.), přesto se uvede ANO (1).
  2. Jádro věci (parametry b, c a d) – hodnotí se, zda ve zveřejněném dokumentu je uvedeno jádro věci. U majetkových rozhodnutí jde typicky o údaje „kdo, co, komu“, přičemž každá z těchto otázek musí být jednoznačně zodpovězena. Otázka „kdo“ je zpravidla dána tím, kdo rozhodnutí přijal, i když např. u přijetí daru je to naopak. U ostatních věcí lze tento princip uplatnit obdobně. Například pokud z rozpočtu nejde vyčíst, na jaký srozumitelný účel jsou výdajové položky většinou určeny, uvede se NE (0).
  3. Podstatný rozsah věci  (parametry e, f a g) – uvádí, zda některé významné částí věci chybí, zejména zda nejsou uvedeny v nepřístupných dokumentech, přílohách, důvodových zprávách, podkladech. Za významné pro podstatný rozsah věci se považuje, zda si uživatel (občan) může z dosažitelných informací udělat základní názor na věc (informace jako základ pro svobodné vytváření názorů). Pokud pro vytvoření názoru potřebuje informace, která není dosažitelná, uvede se NE (0). Takovým příkladem může být, když je uveden prodej parcely s uvedením kdo, komu, cena, velikost, ale není uvedeno, kde tato parcela leží, anebo že na ní je nemovitost, významně měnící parametry prodeje, anebo podstatné okolnosti prodeje – třeba plánovaná stavba – je uvedena jen v nedostupné důvodové zprávě. Tyto aspekty však mohou hodnotitelé posoudit jen částečně.
    Vhodné je při procházení namátkově vybraného dokumentu (např. usnesení rady) vyhledat všechny výrazy „příloha“ resp. „příloh*“ (případně též „důvodová zpráva“, „materiál“, „podklad“ a „návrh“) a zjistit, pokud jsou v usneseních odkazy na přílohy a další typy podkladů , jsou tyto přílohy (podklady) také přiloženy například na konci dokumentu. Nejsou-li k disposici, hodnota = 0.

2.2        Hodnoty v prvním sloupci A (existence dokumentu)

V prvním sloupci A lze mimo hodnot ANO (1) nebo NE (0) výjimečně vložit částečnou hodnotu mezi 1 a 0 ve škále, ale výhradně v případě, kdy existuje více druhů jednoho typu dokumentů, a jen část z nich je na webu zveřejněna. Např. na webu nejsou zveřejněny zápisy deseti výborů a komisí,které v obci pracují,  až na jeden výbor, jehož zápisy jsou zveřejněny. Je tedy možné namísto 0 vložit 0,1, což vyjadřuje, že informace je k disposici zhruba v 10ti procentech. Částečnou hodnotu nelze vložit jako vyjádření, že určitý stejný druh dokumentu (např. usnesení rady) je zveřejněn jen částečně. V takovém případě se vždy vloží NE (0).

2.3        Hodnoty ve  sloupcích B a C

Sloupce B a C se vyplňují jen pomocí hodnot ANO (1) nebo NE (0). V případech smíšených, kdy například u usnesení hodnotitel zjistí, že většina jich je dostatečně určitých, ale část ne, považuje se za kritickou mez cca ¾ - tj. pokud (odhadem) více než ¾ usnesení splňuje podmínku „jádro věci“, uvede se 1, pokud méně než ¾, uvede se 0.

2.4        Přílohy a odkázané dokumenty

Pokud jsou jádro věci a podstatný rozsah věci uvedeny v dostupných přílohách či dokumentech, na něž je v hlavním dokumentu uvedený interaktivní odkaz (link), považují se za součást hodnoceného dokumentu a započítávají se. To však neplatí, pokud jde o odkaz jen orientační, a je třeba podstoupit rozsáhlé hledání (viz Přehlednost zveřejnění – princip aktivního zveřejnění)

2.5        Archivace – sloupec D

Uvádí se zpravidla počet měsíců, v některých případech dnů (je uvedeno ve formuláři). Započítává se kontinuální časová řada, výjimečný výpadek v minulosti lze prominout. Řada usnesení z let 1993 – 1998 a dále až 2002-2005 se tedy započte jen od r. 2002. Aktuální výpadek se však hodnotí přísněji – viz bod Hodnota při aktuálním přerušení kontinuity zveřejňování.

2.6        Kolísavá obsažnost při archivaci

Pokud tentýž typ dokumentu má v čase proměnlivou úroveň pro hodnocení ve sloupcích  B a C, (např. zápis rady z r. 1995 je méně obsažný než zápis z r. 2005, rozpočet z r. 2001 více obsažný než z r. 2004) hodnotí se poslední stav, ale pro hodnocení doby archivace se použije celá doba archivace.

2.7        Hodnota při aktuálním přerušení kontinuity zveřejňování

V případě dokumentů, které mají periodicitu (např. 1x měsíčně, 1 x za dva až tři týdny či měsíce, 4x ročně, zejména usnesení rady, zastupitelstva apod.), se z hlediska existence dokumentu na webu hodnotí jen splnění posledního aktuálního období. Případ, kdy po určitém období zveřejňování dokumentů přestaly být zveřejňovány (vynechání dvou termínů, anebo jednoho termínu delší než 2 měsíce), se považuje za neexistenci základního dokumentu (NE ve sloupci A). Ani archivované starší dokumenty tedy nepředstavují žádnou obsažnost, sloupce C-D se již neuvedou. Rozhodující tedy je, zda jsou přístupné aktuální dokumenty.

2.8        Přehlednost zveřejnění – princip aktivního zveřejnění

Hodnotí se, zda obsah je uživatelům „aktivně nabídnut“, tedy lze ho najít bez nepřiměřeně detektivního pátrání. Pokud tedy např. informace o chystaném zásadním rozhodnutí o výstavbě (územní rozhodnutí) je skryta v některém z řady usnesení rady, pak ji nelze považovat za zveřejněnou.

Dokument se považuje za zveřejněný jen tehdy, pokud ho na webu lze najít poměrně snadno a logicky. To částečně závisí na názoru hodnotitele. Nicméně případy, kdy dokument lze najít JEN složitě, například v rámci jiného dokumentu (např. rozpočet lze najít jen v rámci určitého usnesení zastupitelstva), se vždy musejí hodnotit jako NE (0).

2.9        Přehlednost zveřejnění významných dokumentů

Za významné dokumenty jsou považovány:

13

rozpočet

16

strategický rozvoj obce / kraje

46

úřední deska

54

úplný přehled veřejných zakázek

57

příjmy zřizované organizace od povinného subjektu

Tyto konkrétní dokumenty (informace) pro účel hodnocení v uvedených řádcích musejí být zveřejněny výslovně, s tímto či srozumitelně příbuzným názvem. V případě, že některý z uvedených dokumentů je k nalezení pouze v rámci jiného dokumentu či nesouvisející rubriky, uvede se zde NE ( 0). Jinak řečeno, tyto dokumenty představují obsažnost jen tehdy, jsou-li veřejnosti nabídnuty přímo pod výstižným názvem

 

 3.         Některé specifické informace a pojmy:

3.1        Rozpočet a závěrečný účet (pol. 12 a 13)

Za rozpočet, který obsahuje jádro věci a uvádí podstatný rozsah věci (splňuje sloupce B a C) se považuje takový, který uvádí zejména u výdajů laicky (uživatelsky) srozumitelné členění na konkrétní účely – např. se uvádí položka na úklid ulic či sekání trávníků, na opravu konkrétní školy, na dotace sportovnímu oddílu atd. Naopak členění a vyjádření jen podle abstraktních účetních pojmů, jako „kapitálové výdaje“, „investiční výdaje“ atd. nejsou považovány za jádro věci (nesplní požadavek sloupce B), a údaje typu „výdaje na kulturu“, „výdaje na rozvoj obce“ či „výdaje na bezpečnost“ nesplní požadavek výstižnosti dle sloupce C.

 

Rozpočet tohoto roku (v němž probíhá hodnocení) se uzná do konce března i za rozpočet předchozího roku (pokud je i po konci března zveřejněna informace o rozpočtovém provizoriu a jeho srozumitelném odůvodnění, lze uznat až do konce června). Rozpočtem se míní původní schválený rozpočet, nikoli později (v průběhu rozpočtového roku) upravovaný. Archivací se pak míní dřívější dostupné rozpočty. Pozor – pro účel archivace je možno starší rozpočty (za minulý a starší roky) započíst i tehdy, jsou-li obsaženy jen v Závěrečném účtu, a nikoli jako samostatný dokument. V Závěrečném účtu je často obsažen jako první sloupec původní schválený rozpočet, a vedle něj pak upravené rozpočty a závěrečný rozpočet. Jde tedy o ten první sloupec – původní schválený rozpočet.

 

Závěrečný účet může být vyjádřen také vyúčtováním či přehledem plnění rozpočtu, může být sloučen do tabulky s rozpočtem, kdy je vyjádřen původní rozpočet, upravený rozpočet a jeho plnění, čili sloupec plnění vyjadřuje závěrečný účet. Závěrečný účet se vyžaduje po 1. červnu následujícího roku.

3.2        strategické dokumenty (SWOT analýza, strategie regionálního rozvoje apod.) (pol. 15)

V archivaci (sloupec D) se zde výjimečně uvádí hodnota od poslední změny dokumentu. Čím delší je tato doba, tím se hodnocení snižuje – údaj totiž znamená, zda dokument zmrtvěl a není již aktualizován.

3.3        Úřední deska (pol. 44)

Pro účel tohoto hodnocení se za úřední desku považuje každá rubrika s tímto názvem anebo příbuzným označením, jako „úřední sdělení“, „obecní vývěska“ apod. Není tedy míněna obdoba úřední desky ve smyslu zákona o správním řádu, i když její povinný obsah bývá často zařazen do internetové „úřední desky“.

Hodnotí se, zda úřad na webu nabízí občanům rubriku, u níž lze díky názvu předpokládat hlavní místo pro úřední, oficiální zveřejňování informací.

Obsažnost úřední desky se hodnotí podle pěti druhů informací, které se týkají nejvýznamnějších typů závažných rozhodování, u nichž veřejnost tradičně žádá nejvyšší míru transparentnosti (představují též nejvyšší korupční příležitosti).

Pokud na webu není žádná rubrika označená ani příbuzným označením, ale jsou k disposici alespoň některé obsahy z uvedených pěti druhů informací, pak za existenci úřední desky = 0, ale za řádky dle druhů informací se vloží skutečné hodnoty podle obsahů.

3.4        zásadní rozhodnutí mimo úřední desku (pol. 38)

V této položce se hodnotí, zda na webu jsou občané srozumitelně, výrazně a přímočaře informování o významných chystaných změnách v jejich lokalitě, a to v oblasti stavební. Hodnotí se, že občan je jakýmkoliv zvláštním způsobem mimo úřední desku, bez nutnosti zvlášť vyhledávat, informován, že bude probíhat  rozhodování o věci. Jde tedy o přehled všech významných rozhodování i když se teprve připravují.

Typicky tedy tyto informace budou v rubrice "plány rozvoje" či "chystá se" apod., a to před i po realizaci (archivace). Jde o informování občanů "že se něco významného chystá", aby se mohli vyjádřit. Míní se pouze jednotlivé stavební akce (soukromé i veřejné), tj. skutečné realizované, nikoli obecné rozvojové plány.

3.5        informační kanál (pol. 41)

Jde o jakýkoliv jednotný nástroj, který občanovi umožní sledovat všechny důležité zprávy, aniž by mu něco uteklo. Typicky jde o zasílání novinek mailem, anebo rubriku aktuality + archiv. Infokanálem se nemíní, pokud lze vše nové vyhledat prohledáním různých rubrik. Nesmí také jít o pouze vybrané dokumenty a zprávy. Lze uznat zasílání emailových zpráv se VŠEMI novinkami z uživatelem zadaných oblastí, pokud lze všechny oblasti také opravdu zadat.

3.6         Vyhláška (pol. 21 a 36)

Nejde o tzv. veřejné vyhlášky, kterými se oznamuje určitý úkon ve správním řízení (např. zrušení místa trvalého pobytu), ale o právní předpisy nazývané „vyhláška“ a „nařízení“.

3.7        Struktura (pol. 16 – 20)

Dle zařazení = najdu, že pracovník je např. v ekonomickém odboru

Dle kompetence – najdu, který pracovník v ekonomickém odboru má na starosti veřejné zakázky

 

 

Připojená tabulka uvádí, jaká váha v intervalu 1 až 5 je přidělena ke každé položce hodnocení. Tabulka zachovává členění, které je v hodnotícím formuláři.

Původně byly všechny položky v hodnocení INFOLIGY nadstandardní, tedy neukládal je zveřejnit přímo žádný zákon.

Nyní, po novelizaci zákona č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím,  jsou některé položky již povinné. Jsou v tabulce vyznačeny žlutým políčkem s uvedenou váhou kritéria.
V některých případech se počítá několik položek dohromady - váha je pak uvedena pro celou skupinu.
 
Hodnocené položky jsou psány červeně na bílém pozadí. Ostatní políčka označená barevně (bez uvedení váhy) vyjadřují jen strukturu hodnocení z různých hledisek otevřenosti veřejné správy.
 
 

 

 

prosinec 2006

 


 

    

(c) Copyright 2003 - 2007 Otevrete.cz. Všechna práva vyhrazena