domovská stránka otevrete.cz
O projektu Kontakt English/FOIANet    
domovská stránka infoliga.cz
Další útok na svobodu projevu?
citováno z týdeníku RESPEKT a deníku MF DNES


Česká správa sociálního zabezpečení podala žalobu na výbor "Oni byli první".

Ten sdružuje lidi zavlečené po druhé světové válce komunistickou tajnou policií do pekla gulagů v tehdejším Sovětském svazu. Někdejší Stalinovy oběti a jejich potomci mají podle českých zákonů nárok na odškodné. Jenže to v mnoha případech stále nepřichází. Výbor "Oni byli první" si na to loni v prosinci veřejně stěžoval a obvinil úřady ze svévolných průtahů. Odpovědí byla žaloba sociální správy za poškození dobrého jména a za "depresivní účinky", které měla stížnost na psychiku úředníků.

Podle týdeníku Respekt, který v pondělí na případ upozornil, žádají úředníci omluvu, kterou by měl výbor zveřejnit v některém z deníků. Advokát výboru Tomáš Sokol označil žalobu za útok na svobodu projevu a zastrašovací akci.

Stalinovy vězně se rozhodla umlčet Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podřízená ministru Zdeňku Škromachovi (ČSSD), která má podle zákona finanční satisfakce vyplácet (za každý započatý měsíc v lágru dvanáct tisíc korun pro přímé účastníky, polovinu pro pozůstalé). Její vedení v čele s ředitelem Jiřím Hoidekrem už podalo žalobu na ochranu své dobré pověsti za to, že postižení veřejně promluvili o byrokratických průtazích úředníků správy při vyřizování odškodnění. ČSSZ mimo jiné žaluje, že ji zástupci výboru Oni byli první, který Stalinovy oběti sdružuje, obvinili z „nekorektního postupu“ a z toho, že svými obstrukcemi „znevažuje oběti komunistických represí“. Vedení správy si navíc stěžuje, že „stranou nelze ponechat ani depresivní účinky na své zaměstnance“, které jim kritika jejich práce údajně způsobila. Jak se „depresivní účinky“ projevují, ale žaloba nekonkretizuje. ČSSZ navíc požaduje po bývalých vězních či jejich dětech, kteří žádají o skromné odškodnění, aby zaplatili v celostátním deníku omluvu.
Fakta přitom jasně mluví pro poškozené: výplata odškodnění již několik měsíců stojí, protože správa stále „zjišťuje skutkový stav věci“. Z dvě stě čtyřiceti šesti žádostí jich ČSSZ dosud stačila vyřídit necelou polovinu. Až na čtrnáct výjimek všechny zamítla. Důvody, které ji k tomu vedly, přitom odmítá správa sdělit. „To prostě neexistuje, abych vám k jakémukoli případu poskytla nějaké informace. Jde o dost velké státní peníze, a proto musíme postupovat obezřetně,“ utíná hovor Jaromíra Janďourková z ČSSZ, která odškodnění vyřizuje. Konkrétní informace nechce podat ani ředitel správy Jiří Hoidekr, který na toto téma opakovaně odmítl schůzku. Poškozených se ujal advokát Tomáš Sokol. „Vzal jsem to proto, že jde o velmi zajímavý případ, ale hlavně ti lidé to potřebují. U soudu chci dokázat, že správa odkladem výplat poškozuje zákonná práva mých klientů, a chci pro ně zjednat nápravu,“ říká Sokol, podle něhož chce správa podáním žaloby Stalinovy oběti zastrašit. „ČSSZ jim chce zabránit v jejich svobodě projevu. Není ale možné, aby státní úředník místo naplňování zákona vyhrožoval soudy a podával žaloby kvůli tomu, že se cítí kritikou své práce dotčen. To je naprosto absurdní stav,“ míní Sokol. „Z hlediska správního řízení vyplatit odškodnění o rok či dva později jistě nehraje roli. Z hlediska křivdy, která se ale stala před více než padesáti lety, je každý den průtahu nesmírně bolestivý. Jak vidno, úředníci správy vůbec nepochopili lidskou dimenzi celé kauzy,“ říká Vladimír Bystrov z výboru Oni byli první.
O žalobě na tento výbor byl podle všeho informován i ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD), pod něhož správa spadá. „Jestli jsem o žalobě dopředu věděl? Bez komentáře! A nekomentuji ani to, jestli s ní souhlasím,“ odsekává Škromach.

 

poznámka: v příštích dnech doplníme znění žaloby, rozklad T. Sokola a některé další související dokumenty.

Česká správa sociálního zabezpečení

Praha 5• Křížová 25 • PSČ 225 08

Tisková zpráva

 

Vyjádření České správy sociálního zabezpečení k neobjektivnímu a matoucímu zpravodajství TV Nova

 

Televize NOVA ve dnech 16. a 17. června 2003 opakovaně v hlavní zpravodajské relaci uvedla nepravdivé informace o tom, že ČSSZ podala žalobu na ochranu dobré pověsti na jednotlivé osoby – daňové poplatníky. Tuto nepravdu televize NOVA uvedla přesto, že byla elektronickou poštou již 16. června 2003 v 17:18 hodin informována o pravém stavu věci. O tom, že ČSSZ podala žalobu na ochranu dobré pověsti proti výboru „Oni byli první" – občanské sdružení, tedy nikoli proti fyzické osobě, natož proti daňovému poplatníkovi.

 

Televize NOVA evidentně s vědomím šíření nepravdy (paní redaktorka Lucie Alexová
v reportáži dne 17. června 2003 ukazovala divákům žalobu a také přiznala existenci uvedeného
e-mailu a zcela účelově však z něj citovala jen část) v této reportáži zmátla a uvedla v omyl i některé z členů vlády České republiky. Ti pak na základě toho formulovali stanoviska, která neodpovídají pravému stavu věci.

 

Vedení ČSSZ se rozhodlo domáhat se v souladu s právním řádem České republiky ochrany dobré pověsti po té, co neuspělo u výboru „Oni byli první“ se smírem – výzvou k nápravě ze dne 28. února 2003. V něm ČSSZ požadovala, aby výbor „Oni byli první“ se České republice – České správě sociálního zabezpečení omluvil za to, že v protestu výboru „Oni byli první“ ze dne
8. prosince 2002 uvedl nepravdivá tvrzení, zejména co do nepřátelského či nekorektního postupu ČSSZ, vedení řízení ke zmaření účinnosti zákona a k zabránění dosažení cíle zákona a jednání vedoucí k znevažování a politické perzekuci žadatelů. ČSSZ byla rovněž nepravdivě obviňována  vytváření nedůstojné a demokratickým silám otevřeně nepřátelské situace a z jednání v zájmu komunistické revanše!

 

Vedení ČSSZ je totiž toho názoru, že i úředník, a to nejen úředník ČSSZ, je plnohodnotným občanem ČR, který na jedné straně má řadu povinností, které při své práci musí plnit, ale na straně druhé má také právo na ochranu před hrubě urážlivými výroky a nepravdivými tvrzeními. Tvrzení Výboru „Oni byli první“ jsou nejen nepravdivá, ale také pomlouvačná a dotýkající se cti zaměstnance ČSSZ. Současně tato tvrzení nade vší pochybnost negativně ovlivňují vztah veřejnosti k ČSSZ a podstatným způsobem, při citlivosti a společenském významu této problematiky, snižují důvěryhodnost ČSSZ jako orgánu státní správy u veřejnosti.

 

Vedení ČSSZ uznává zcela právo každého občana kritizovat úředníky, pokud se domnívá, že ti při své práci pochybili. Měl by se však přitom vyvarovat hrubě urážlivých výroků a nepravdivých tvrzení. Pokud k tomu dojde a ten, kdo takové výroky pronáší, neuzná, že pochybil, pak o tom, kdo má pravdu může v demokratické společnosti rozhodnout pouze nezávislý soud.

 

Přitom nelze přehlédnout, že ČSSZ díky vysoce kvalifikované a obětavé práci svých zaměstnanců i za nepříliš příznivých podmínek, které jsou jí pro její činnost prozatím vytvářeny, pečuje mimořádně kvalitně o věci více než 2,5 miliónu důchodců (98 % důchodců ČR) a v oblasti nemocenského pojištění prakticky o věci celé dospělé populace ČR. Navíc přispívá do státního rozpočtu téměř 40 % jeho příjmů díky zatím stále neobvykle vysoké úspěšnosti výběru pojistného (v letech 2001 i 2002 nad 100 % předepsaného pojistného).

 

Vlastní činnost ČSSZ při odškodňování podle zákona č. 172/2002Sb. byla již několikrát prošetřována bez negativních závěrů. Snad nejobjektivnější obrázek podává závěr šetření zástupkyně veřejného ochránce práv ze dne 12. června 2003, která neshledala v postupu ČSSZ pochybení.

 

 

 

 

 

V Praze 18. června 2003                                                                   ČSSZ, odd. externí komunikace

 

    

(c) Copyright 2003 - 2007 Otevrete.cz. Všechna práva vyhrazena